Zelda knihkupec

11 Dítě bez srdce

Děti uzlíčky paradoxů a starostí
malé bezbrané bytůstky, chlouba života
jsou zvědavé a překypují skrytou zlostí
ta zkušenost myslí rodičů zamotá

Tvorové boží ve svém malém světě
ďáblův majstrštyk má v nich skrýš
nevinná krutost schovaná ve větě
však to znáš, však to víš

Vzal jim city i srdce
nakonec nastane pozvolné pochopení
stvořil bestie jdoucí ruku v ruce
a světe div se mezi staršími i zatracení

Tak to trvá dlouho, dlouho snad celé věky
dal jim radost a požitek před božími zraky

10 Neopouštěj ochranná křídla i když jsi zkažená

Kdykoliv jsi mě za ruku vzala
v tom okamžiku byla jsi z žen nejhezčí
nádherná v rouše svém když ses smála
náš cit v obětí boogie woogie roztáčí

Miloval jsem Tvůj lehkovážný smích
pak zkazila ses až k okraji
Tvé dílo bezbožné vyvolalo pláč na tvářích
dnes už ptáci náš vztah zobají

Tvé nálady slizké a pochybná přání
tvořili mrzký závislotvorný strach
prosil jsem Tvé choutky bez ustání
stékaly po zkroucených stěnách

Na přelomu pozdního dekadentního léta
jakási žena do dáli s mím srdcem odlétá

9 Sebeobětování

Její temná hrůzovláda trvala tisíc let
křížové výpravy a čarodějné procesy – jen zlomek
toho co činila, když patřil jí svět
knih zničených a zrtacených stovek

Zhýrale nazýváná svatou církví
stvořila spasitele všech nemluvňat
ikona říká že najdeš klid v rakvi
necháme aby byl rychle sňat

Sebeobětováním zmáčené ruce
zpívající chóry svaté
utopené v infantilní mravouce
vyzdvihujíc do nebe řády kostrbaté

Přestože byl Ježíš varován
leží neznámo kde, kýmsi pochován

8 Zhoubné manželství

Potkali se kdesi, kdysi vznikla láska velká
příběh ohraný jako souhvězdí
u oltáře nevěsta radostí vzliká
vzniklo zhoubné manželství
                                     za skleněnou zdí

Jak šel čas společný život byl plný veteše
poznali komu zaprodali tělo i s duší
láska už neproudí, cit krásný prostě neteče
že se stalo něco špatně už oba tuší

chtěl by konec příběh sledovaný z povzdálí
nejde to kvůli společným statkům
a dětem a dluhům proto pár otálí
nechtějí či nemohou, musí se
                                    vyhnout zmatkům

Rozbitý život rozbitý porcelán
doba manželů kdy sedí u stolu
                  každý docela sám

7 Podle obrazu jiného

Co máme dělat říkají nám potají
aby dopadl na nás světla jas
do uší nám sračky stále šeptají
co z toho vezmeme si je jen na nás

Dávají mezi etiku a ego klín
kde kdo se podle nich obléká
byť ne něj padá často splín
takto decentně navádí člověka

Žijeme v temném exilu
jsme oběti velkých šelem
nebojte se, mi máme sílu
jejich nátlaku postavit se čelem

Jen ptám se kdo asi zvítězí
v této bitvě, v tomto bezmezí

6 Démon technologie

Zničil jsem vaše pouto s přírodou
rozpřáhl do všech koutů ruce svoje
začal divadlo – jen koukej co dovedou
já stvořil první kolo i první stroje

Koval jsem v největším žáru
od svitu dějin věcí na tisíce
nazývají mě pánem pokroku i zmaru
to já dal lidem světlo a zničil plíce

Nepoetická bohem zavrhlá múza
jsem posel jedovatých mračen
někdo mě vzívá, na jiného padne hrůza
jsem hybatel velkých změn

Dříve démonem nyní atomovou bombou
pro nukleární holocaust a za technologickou
honbou

5 Masky

Jsme mistry lživích iluzí
jsme požírači lidských citů
měníme svět, který se probouzí
nechtějí nás přesto jsme tu

Podobní toulavím prašivím psům
bydlíme ve vaší blýzkosti
náchylní k nevěře, horkým rtům
plné jsou srdce lidí úzkosti

Rádi stojíme uprostřed
kohokoliv decentně na hrobě
jsme mor, jsme vřed
měníme cosi v Tobě

Jsme vaše stinné masky
pokroucené lidské trosky

4 Černobílá romance

Mladé děvče nezkušené světem
líbezná stojíc na kopci za svitu luny
bude patřit k jeho četným obětem
ona chce cit stvoření, bez vinny

On, jistý muž, jistá známost
uchvátil jí v jejím mladém věku
stýkají se často, chce jeho náklanost
touha vzplane, vezme jí za ruku

Ve křoví jí násilně zneuctí
já nejsem upír jen úchyl
brečela a bránila se se ctí
krev sál penis, když se ztopořil

Zjistila to sama bez legrace,
že takto končí jejich romance

3 Zvrácená strana ducha města

Město: jedovatý bludný tvor
semeniště odpadu plné zkázy
na pomezí živích mrtvol
duše ztracená pro zelené obrazy

Novodobý vynález lidské rasy
vypouklá panopticky zšeřelá náměstí
silnice plná aut tvoříc splodin masy
šedá zem, mrtví kraj co dobrého nic
                                           nevěstí

Duch jenž tomu vládne a vše řídí
obalen modrým hávem blues
obklopeno prokletím oko cizince vidí
že zde je totiž hřbitov jejich múz

Obrácená, zvrácená strana
ducha města – jeho rub i líc
                                 jeho hrana

2 Konzum

Prořídlé řady lidských bytostí
stojí opodál ve frontě na pocity
kroutí hlavou nevěřícně nad hloupostí
vidí matky, bratry, jsi to ty?

Postavy vybledlé tratí cti, tratí života
čekají až na ně řada přijde
živočich bezobratlý u kasy, samá ochota
zrovna na Tebe výhodná koupě vyjde

Ty, tělo bezduché stojíš tam taky
hanebný to obchodní tah dneška
čas běží rychle pod těmi mraky
opojením konzumu probouzíš se z těžka

Tak tady lidé sivý pospolu
dosáhneme nákupního vrcholu

Promluva první

Loučím se s vámi jenž v mé paměti jste pozůstali
loučím se proto, abych vám nic nedlužil, ze života králů
a loučím se navždy neb již se nevrátím
neboj nezemřu
ale
udělám jen něco se životem, já tichý poutník
toulám se světem. Světem panoptika Starého města (Prahy?)
se svou divnou ba přímo éterickou a přeci tak lidskou
múzou
tik, tik, tik
tik, tik, bum
crescendo
kaligrafie a těhotné puritánky
tak se prosím nermuťte, ale naopak chci vidět
radost, nechci říkat já chudák, já mrzák
doutník a mobil vždyť mí přátelé se nesmí radovat
ze života - jet na líbánky do moldánek
pro změnu ze stavu??
Nudného
pro jitřního slavíka rudého
pro růže na talíři ze dřeva stromu wu
sakura a její květy - tamtéž
padají jekot tmy není slyšet
... ámen ...
... ticho ...
... konec ...
? S ? S ? S ?
Ne!
Ještě jsem neskončil trávit čas potichu sám
andělský hlas té, která mi slíbila její život
právě tu její lásku chci
a právě tu její lásku mám
a dokud při mě stojí její duše
tak nikdy neskonám
Dojatý poeta a pilot z Bohnic
pošlete mi prosím, pohled na dušičky
a zapalte svíčky - tak zapalte je- zapalte
odcházím do Starého města
dýchat melodii budov
ulic a stavení... Náměstí a lidí, co proplouvají temnými
věky
já splynu duchem se vším co se týká velkého
onoho
tak proto se loučím bez radostného úsměvu - je déšť je podzim
je mi nuda - to znamená být dospělý?
Krajina přílivu, to mé nepříčetné panoptikum
mě líbezně pohltí
johoho zasouložim si se svojí múzou

1 Bytosti lesa

Na lesní mýtině slunný, všedný den
dubový háj, mokřady i jemný mech
taktéž mír i klid, přírody jasný sen
k večeru kdy stíny rostou, slunci došel dech

Převzaly vládu noc a tajemství
lovci kořist hledají, hoří jako svíčky
tady to vře, zde se loví, života hájenství
lesu sen se ladně chvěje pod víčky

Jiný prostor, jiný čas
objímá nás svou věkovitou rukou
žezlo vlády živích krás
jejich srdce tiše do rytmu tlukou

Když spatříš stíny naděje klesá
jsou to ty rozličné bytosti lesa

Date and something above God

Reflexe pozitivní odezvy

úchylná středoškolská láska

místního žáka

k místní

učitelce němčiny

Chlácholivý bůh - jak roztomile

Kroutí hlavou -

I když souvislost -

Boha a slova hlava

se částečně

nedůvěřivá až nepřiměřeně

fádní

(a)

neochota spolužačky k souloži,

k praktikám lidem vlastní,

je málo pochopitelná

jelikož sama 14,

slovy dva týdny,

neměla pohlavní styk

prostě a jednoduše:

Tekoucí sperma po schodech

někomu nemusí zrovna

2x chutnat

…

Uživil je z masokombinátu

Pronesl (jak a kdo?) poblitej

zkrachovalej kyblík

...

Kde domov můj?

Kde hrob můj?

Krev hučí po lučinách,

bory šumí po sídlištích,

v práci skví se zleva šéf,

obyčejný kraj to na pohled!

A to je ta divná země,

země česká,

domov můj,

země česká,

hrob můj.

Epitaf

Jakej byl, takovej šel

než zemi před nimi políbil,

než se rozbrečel...

Kdy na píšťalu hrál

sám by stál

a nikdy neuhnul

ve tmě se temně smál

brvou nepohnul,

samotný král

tak jakej byl?

O svobodě snil

lásku bránil...

Inzerát

Smutný melancholický vychrtlý psychotický magor trpící úzkostmi, neschopný fyzické práce ani sebeobrany hledá krásnou, hodnou, věrnou, oddaně milující holku, která by se o něj starala a pokud možno mu poskytovala peníze. Hnědé oči a černé vlasy jsou výhodou. Nabídky přijímám na telefonním čísle 724 354 133. Značka: Nehlaste se všechny

Hmm o nekonečné neumírající naději

Ohnivý pták Fénix letí noční oblohou

v ústery měsíci

úplněk...

umírá na bájné hoře - bezejmenné

umírá nahoře, kraji naslouchá

náhodný poutník slyšel majestátní řev

král je mrtev, ať žije král, ať žije

loučí se se životem

obloha temná - bez mraků

plamen pomalu dohasíná

již neřve, neruší klid

chmurný poutník se za něj modlí

jiskra dohasíná

poslední vzplanutí - na chvilku

zbývá jen popel

a žhavé uhlíky

...

znova žár

poutník se raduje, tančí

král nám ukázal cestu

směr

dopředu

mládě malého ohnivého ptáka Fénixe

letí noční oblohou na svůj první lov...

P.S. "Tak, a teď napíšeme něco hezkýho, nebo se aspoň o to pokusíme."

Maik (Michal Dvořák)

Sorry: Michael

(asi - on to tvrdí)

Od noci do úsvitu

den za dnem

sám stojím tu

koukám a čekám

na výplatu?

Na svobodu?

Na lásku?

Není mi pomoci!

Od úsvitu do noci

rok běží za rokem

sám samotinký čekám

a koukám na vás!

Na lidi?

Na ženy?

Na... na Boha?

Noc se mísí s úsvitem

točí se život za životem

koukám a bojím se čekání

na moudrost?

Na zdraví?

Nasmrt?

Úsvit a noc

rok a den

co je jak a proč

sám cítím se

sebou samým

trochu okraden...

Srrr S ??? ... T

Všechno jednou pomine,

zkamení prostě nebude

hrdost láska i život

podívej se mi konečně do očí

nastraž uši

co se stane?

Vidíš tisíce trpících duší

slyšíš tikot

tiikot hodin osudu

utíkej dlouho

hlasu svědomí neutečeš

žij jako bestie zvířecí

chceš odpuštění? Od blízkých?

Ti už hnijí v hrobech

někde v zemi

pozdě

samozřejmě všechno jednou pomine

zkamení, prostě nebude

...

zbývá poslední zatracení

O propojení pochopení

Zvrácený čas motá hlavu

nic netušícím lidským bytostem

existující neskutečno zastaveného

- - času - -

level vyššího vědomí navštívil mód neexistujícího

- - času - -

bytí ve veškerém kontinuitu

- - času - -

propojení trojhlavého urobora

v nekonečné jednotě

- - času - -