Charlinka

Ach....Steve McQueen....kde vůbec začít. Styl jakým natáčí své filmy, způsob jakým vypráví příběhy mě fascinuje. Důraz na obraz, na tělo, na emoce. Steve McQueen je filmový básník. Básník jenž ke svým básním nepoužívá slova ale obrazy. Samozřejmě, že jeho filmy nejsou pro každého. Mistr McQueen má velmi jasno v tom co chce říci a nemá potřebu se zalíbit všem. Nemám strach, že by se stal Hollywoodským panákem. Tohle bude režisér o kterém se bude za 20, 30 let učit tak jao se dnes učí třeba o Stanley Kubrickovi. Toto je režisér nové generace.

Viděla jsem: 12 let v řetězech, Stud, Hlad

Nikdy ještě nikdo nedokázal vytvořit tak zvláštní svět jako mistr ve svém umění Hayao Miyazaki. Ať se dívám na Howla kolikrát chci stále je tam spoustu nového. Můj soused Totoro je zase tak nádherný film o sourozenecké lásce. Když jsem dostala k desátým narozeninám od známých Cestu do Fantazie, myslela jsem si, že to nedokoukám. Svým způsobem se mi to nelíbilo. Bylo to příliš strašidelné a já se bála. Avšak přesto se tento film stal mým oblíbeným. Přiznám se, že nejznámější jeho dílo Princeznu Mononoke jsem shlédla teprve nedávno a zdaleka se mi nelíbila tolik jako třeba Kaze no tani no Naushika či Doručovací služba slečny Kiki. Jeho poslední Ponyo z útesu nad mořem doporučuju všem svým kamarádův a speciálně těm, ktěří mají děti. Tenkü no shiro Laputa byl film který mě opět rozplakal. Každý jeho film je skvost. Jeho jednoduché japonské animace jsou důkazem, že nepotřebujeme 3D animaci jak ze Shreka, aby se nám film líbil.

Viděla jsem: Zvedá se vítr, Ponyo z útesu nad mořem, Zámek v oblacích, Cesta do fantazie, Princezna Mononoke, Karmínové prase, Doručovací služba slečny Kiki, Můj soused Totoro, Laputa: Nebeský zámek, Naušika z Větrného údolí, Lupin sansei: Cagliostro no shiro

Tak Chris prostě umí. Přestože jeho filmy nejsou tak charakteristické jako třeba Burtonovy je v nich vidět jakási spojitost. Nikdo by od něj nečekal žádnou komedii jestli víte jak to myslím. Velmi se mi líbí jak si poradil s Batmanem i když i původní filmy mám velmi ráda. O Počátku snad ani není třeba mluvit. Ale film, kterej mě dostal svou genialitou je samozřejmě Memento. Chris evidentně má rád skládanky. 

Viděla jsem: Dunkirk, Interstellar, Temný rytíř povstal, Počátek, Temný rytíř, Dokonalý trik, Batman začíná, Insomnie, Memento, Sledování, Doodlebug

Taika je často přirovnáván k Wesu Andersonovi a uznávám, že tu jsou jisté podobnosti v jejich stylu, ale zatímco Wes se soustředí na prozkoumávání jeho postav skrz jejich podivnost a nechává je svým způsobem jaksi odtažené od děje; Taika ke každému ze svých filmů přichází především se srdcem. V každém z jeho filmů je v jeho středu lidskost. Zároveň je v jeho filmech vidět láska kterou drží ke své zemi a jeho Novozélandská nátura je v jeho snímcích znát.

Viděla jsem: Team Thor: Part 2, Hunt for the Wilderpeople, Team Thor, What We Do in the Shadows, Boy, Eagle vs Shark, Two Cars, One Night

Byla jsem okouzlena filmy Billyho Wildera. Natočil filmy, které jsou lepší než většina dnešních. Jeho komedie jsou skvělé a nenásilné. Filmy příjemně plynou narozdíl od většiny dnešních filmů, které mě už po dvaceti minutách nudí. Přestože je znám především díky Někdo to rád horké, je to především Stalag 17, který přátelům doporučuji. Kdo by zapomněl na Zvíře. Hláška: Ale já tomu věřím! se dostala do mé každodenní mluvy. Ve filmu Svědek obžaloby by asi ani Hercule Poirot nepředpokládal konečné rozuzlení případu. Film Raz, dva, tři mě bavil jako málokterý jiný.  Po shlédnutí prvních pár filmů jsem se do tohoto režiséra zamilovala pro lehkost s jakou své filmy natáčí a poté jsem mohla svůj úsudek už jenom utvrzovat

Viděla jsem: Na titulní straně, Nebožtíci přejí lásce, Soukromý život Sherlocka Holmese, Sladká Irma, Raz, dva, tři, Byt, Někdo to rád horké, Odpolední láska, Přelet přes oceán, Svědek obžaloby, Slaměný vdovec, Sabrina, Stalag 17, Ace in the Hole, Sunset Blvd, Ztracený víkend, Pojistka smrti

Tak tenhle režisér mě dostal. V rámci mého nedělního sledování francouzských filmů jsem narazila na Zabil jsem tvou matku a film mě uchvátil. Takto mladý režisér natočil film, který si na nic nehraje (i když to mnozí tvrdí) a je po vizuální, herecké, scenáristické a hudební stránce dokonalý. A jestli se mi líbil tento film nenechte mě ani začínat o Les Amours Imaginaries, protože to je přímo divácká slast. Jako někdo kdo si u filmu velmi cení vizuální a hudební stránku je pro mě tento kanadský režisér, který je pouze o tři roky starší než já hotový poklad.

Viděla jsem: Zabil jsem svou matku, Imaginární lásky, Laurence Anyways, Tom na farmě, Mommy, Je to jen konec světa

Kéž by bylo více režisérů jako Wes Anderson. Lehkost s jakou své filmy natáčí se hned ta nevidí. Jeho filmy jsou vtipné, milé, pohladí po duši ale zároveň vysoce inteligentní a originální. Přestože režiséry jako je Steve McQueen, David Fincher či Christopher Nolan miluji nadevše je potřeba znát také režiséra jenž nenatáčí filmy po kterých vám ještě celé dny není dobře. Jeho barevností, hravostí a inteligentním humorem si mně Wes zkrátka získal.

Viděla jsem: Grandhotel Budapešť, Až vyjde měsíc, Fantastický pan Lišák, Život pod vodou, Jak jsem balil učitelku