Chromatix

Kam zařadím Liv Tyler ve svém žebříčku oblíbenosti, mi bylo jasné od prvního setkání - v Armageddonu. Možná nepodává nejlepší herecké výkony století, ale její rysy a herecké grimasy jsem si okamžitě zamiloval. V tomto pocitu mě utvrdila po shlédnutí Stealing Beauty, Empire Records a Oněgin. Byť tyto filmy nejsou žádná zázračná kultovní veledíla, dokonale naplňují potřeby mých základních sexuálně-estetických pudů. Ostatně, pokud platí, že elfové jsou nejkrásnější bytosti fantasy světa, potom Peter Jackson nemohl vybrat lepší herečku pro ztvárnění jejich princezny.

Dle mého názoru je tato dáma jednoznačně nejlepší herečka současnosti. Netřeba vyjmenovávat všechny výborné filmy, kde měla často jen sekundovat svým zkušenějším kolegům, ale v mnoha případech je předčila. Těžko lze dnes spekulovat, zda by ony vynikající snímky byly tak dobré i bez ní, nicméně je jisté, že laťku svých hereckých výkonů postupem času stále posouvá. Těší mě, že si toho v Předčítači konečně všimli i akademici.

Může mi být vytýkáno, že CSFD žebříčky nejsou soutěží Miss, ale k herectví vždy patřilo posuzování zevnějšku. A v tomto případě to platí absolutně. Monica Bellucci, symbol nejčistší ženské krásy. Všichni malíři, sochaři, básníci snažící se po staletí zachytit ideál vzhledu ženských božstev jsou k smíchu v porovnání s jedinečným výtvorem, jenž nám představila příroda. Prototyp dokonalého samičího exempláře homo sapiens. Ztělesněná Platónova idea krásy. Bezchybně vybroušený briliant. To vše jsou jen pouhé pokusy o vyjádření pravého vzhledu této bohužel nepříliš herecky nadané dámy. Přes určité mezery v hraném projevu jí nelze upřít její omračující vzhled.