berg.12

Proklínám seriály. Už léta na ně až na naprosté výjimky programově nekoukám. Sice se tím, zejm. v poslední době, vědomě připravuju o spoustu zajímavého, nicméně činím tak v zájmu zachování filmového zdraví a pocitu že nečumím  desítky hodin na to samé. Jsem-li už infikován, existuje pro mě jediná účinná terapie - plná lednička, spousta čaje a jede se durch řada neřada, ať se z toho vykurýruju co nejdřív (tímto vyjadřuju upřímnou soustrast všem televizákům, týdenní čekání na jednotlivé epizody v rozmezí několika let by mě nejspíš umořilo k smrti). Bohužel, neprozřetelné zhlédnutí jedné epizody mě o desítky takových hodin opět připravilo. Tentokrát jsem chytnul virus Doctor Who ve velmi zákeřné formě. Vidět pilot, asi můj imunitní systém odolá, ale to ne, musel jsem začít od konce, kde všechno začíná tak nějak od začátku ale vlastně od konce, takže nezbývalo, než se vrátit na začátek, abych měl jasno v tom, kde má každý konec svůj začátek a každý začátek svůj konec. To vše, aby mi nakonec zůstal provinilý pocit, proč sakra vůbec koukám na pitomost, kde Spitfajry sestřelují vesmírnou loď, Vincent van Gogh bojuje s vesmírnými monstry a vyšinutý chlápek v modré telefonní budce honí časoprostorem plechové konzervy.  Proklínám seriály.