cesky_hrac

Vývojář: Sucker Punch 

Vydavatel: Sony Interactive Entertainment

Datum vydání: 17. 07. 2020

Herní doba: 26 až 50 hodin.

Neuběhl ani měsíc od vydání nejočekávanější i nejkontroverznější hry pro systém PlayStation 4 a na pulty ochodů přistál nový počin od amerického first- party studia ´Sucker Punch´, které má kontě videohry jako: sérii Infamous nebo Sly Cooper (žádnou hru z těchto dvou sérii jsem ještě nehrál a neplánuji je hrát) Ve svém novém produktu se zaobírají Mongolskou invazí do Japonského ostrova Cušima. Jak to dopadlo? Dobře ztvárnili Američané Japonskou kulturu?  Tož, pojďme na to. Začal bych příběhem. První dvě hodiny v kůži samuraje Jina Sakaje byli vskutku dech-beroucí. Nemohl jsem se nabažit překrásné grafiky a akce. Poté moje nadšení pro hlavní dějovou linku opadlo. Zajímal jsem se spíše o vedlejší mise. Příběhové mise jsem splnil mnohokrát jako formalitu, abych se posunul na další ze třech částí Cušimy.  Příběh mě většinou nezajímal i když došlo, k několika zvratům. Potíž byla v tom, že jsem postavy, které něco vykonají nebo provedou, příliš neznal. Hlavní hrdina žije na Cušimě celý život, já jsem tam nikdy nebyl. Jak můžu za ani ne čtyři hodiny poznat Ryza, starého přítele Jina, když jsem s ním neviděl žádné retrospektivní scény a nevytvořil si s ním žádný vtah. To, co provede jsem přešel jen povzdechnutím. Během celých dvacet hodin byl příběh nejprve zábavný, poté na chvíli upadal a pak zase. Poslednímu nejkratší aktu byl nejlepší. Ubíhal, jak po másle Vykl jen dvě věc. Finální bosfight s Chánem, při kterém jsem málem usnul. Autoři mohli vymyslet originálnější souboj. A konec příběhu mě nijak zvláště neoslnil. Nenajde se jediný moment nebo památná věta z příběhu na kterou bych si za týden vzpomenul. Jo a z cíle, Poraz Mongoly´ budu mít noční můru. Mimo příběh se ve hře nachází spoustu vedlejších aktivit. Od liščích nor po haiku, japonského tvoření básní. Rozhodně se nestane, aby se hráč na Cušimě nudil. Většinou. Je problém, že v případě vedlejších aktivit autoři dali přednost kvantitě než kvalitě. Ocenil bych menší počet liščích nor nebo mongolských kempů. Opravdu mě nebavilo furt běhat za liškou, po sto padesáté zachraňovat stejně vypadající rukojmí nebo jen a jen zabíjet mongoly. Pořád dokola. Prosil bych příště více inovací a menší inspiraci Assassin´s Creed. Ghost of Thushima se hraje vcelku dobře. Jin Sakai používá při své cestě několik zbraní. Dlouhý a krátký luk s normálními nebo hořícími či vybuchujícími šípy. Nůž Tantó a světově známí meč katanu. Později svůj arzenál obohatí o foukačku s jedovatými a pro-nasraní-mongola šipkami. Jako bych už někde viděl. Ehm.. ASIV: Black Flag. To je jedno. Hlavně, střílení z luku a sekaní katanou je opravdu zábava. Hráč má k dispozici čtyři soubojové postoje uzpůsobené k určitým typům mongolů   mezi, kterými může kdykoliv přepínat. Mongolů byli bohužel jen asi čtyři typy a od předchozích z jiné části Cušimy se lišili jen barvou. Katanu Jin použije i při některých dobře provedených samurajských soubojích/ Boss fightech.  Destrukce těl mongolů byla dostačující.  Absence lockuní nepřítele mi vůbec nevadila. Mimo čestný styl poje umí hlavní hrdina jiné. Plížení. Schovávání ve vysoké trávě, tiché zabití a podobně. Už to znáte. Viděli jste to mnohokrát. Ty samé mechaniky pořád dokola. Mohl bych tady vyjmenovávat spoustu her. Štve mě, že plížení neobsahuje vůbec žádnou inovaci. S tím si autoři mohl dát více záležet. Je o veliká škoda. Poslední velký aspekt gameplaye mnou nezmíněný je šplhaní. Horší lezení jsem ještě neměl v životě možnost hrát. Zlatá série Uncharted. Přál bych si, aby chybělo. Neoželel bych ho. Bylo spíše na obtíž. Jin byl tak neschopný, že několikrát skočil tam, kam jsem nechtěl nebo proletěl jeden milimetr kolem větve či římsy. Zkrátka hrůza. Ale pár věcí provedli autoři skvěle. Například atmosféru Japonska ve dvanáctém století vylíčili perfektně. Japonský dabing se povedl. Stejně je to i se soundtrackem, který některým scénám dodává potřebný šmrnc. Několikrát mě přiměl si ho poslechnout znovu a znovu. Bohužel kamera mě nijak neoslnila. Ocenil bych více pořádných filmečků, ne často jen záběry in-game. Sečteno a podtrženo: Nelituji svých peněz za tuto hru. Nebyla špatná, ale ocenil bych více originálních nápadů, méně a více kvalitní vedlejší aktivity, lepší zakončení příběhu. Bojovat s Jinem Sakajem byla zábava. Výkony japonských daberů jsou úctyhodné ( hrát hru s anglickým dabingem  by byl hřích). Grafické zpracování je překrásné. Prostředí překypuje rozmanitostí. I přes mnoho chyb doporučuji hru ke zahrání. Toť vše.

Hodnocení :  6.7/10