major.warren

Rok 2019 už podruhé překonává můj osobní rekord. Dnes večer vyrážím znovu do kina na film Nabarvené ptáče. Proč? Protože si ho chci ještě jednou vychutnat na Velkém plátně:-).

Dnes večer jsem viděl film Nabarvené ptáče. Václav Marhoul a všichni okolo odvedli naprosto fantastickou práci. Takový film se nevidí každý den, a to co Marhoul natočil je na úrovni Schindlerova seznamu. Výtečný Petr Kotlár, Stellan Skarsgard, Júlia Vindráková a Harvey Keitel. Geniální oscarová kamera Vladimíra Smutného. Zvuk jako z Leoneho filmů. Výprava a kostýmy a Jitka Čvančarová jako od Vláčila. Za mě film, který překonal své hranice, a můžu ho zařadit mezi nejlepší evropské filmy posledních let. 90%. Na rovinu tvrdím, že film Nabarvené ptáče má oscarové preference a moc bych mu toho Oscara přál, protože Marhoul dal do filmu opravdu všechno. A nejen on... Komentář zítra.

Dnes večer jdu do kina na nový film Václava Marhoula, dlouho očekávané Nabarvené ptáče, na které jsem téměř přes dva roky čekal. Filmu věřím. Samozřejmě si držím rezervu, abych poté nebyl zbytečně zklamaný, ale stejně je očekávání velké. Úspěch v Benátkách a Torontu je velký a doufám, že film bude opravdu silný zážitek. Marhoul do toho dal všechno. Herci Keitel a Skarsgard také. A Petr Kotlár od nás z Krumlova, také:-). Takže nejočekávanější český film roku je tu. No, český. Spíše evropský.  Jsem opravdu zvědav. 169 minut a jen devět minut mluvy...

Dnes večer jsem viděl v kině napodruhé film Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina, a zatímco minule (před týdnem) jsem si film vychutnal jako malé natěšené dítě před Vánoci, a částečně i jako kritik, dnes jsem ho sledoval čistě z vůle filmového diváka, který se v oparu kinosálu ztratí mezi všemi ostatními a prostě si film užívá. Dnešní zážitek byl totiž ještě o level výše, ještě více jsem si ten zážitek vychutnal a ještě více jsem dospěl k závěru, že na takovéhle filmy je nutno chodit, protože vám je nikdo jiný a hlavně nikde jinde nikdo nedá. Quentin je borec:-). Nic víc, nelze dodat. Je mi líto vojíne Ryane, ale Tenkrát v Hollywoodu jde do Topky, protože tenhle pocit při odchodu z kina jsem dlouho nezažil. 100%.

PS: A doporučuji druhé shlédnutí v kině, protože filmu ještě lépe porozumíte a ještě více se budete těšit na úžasné finále. A ještě více potěší po-titulková scéna s Red Appleskama:-).

Dnes večer jdu znovu do kina na novinku Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Důvod je prostý: Když jsem před třemi a půl lety přišel z kina z Osmi hrozných, film ve mě stále rostl. Jenže už ho nehráli a já ho dobrého půl roku neviděl, dokud jsem si nekoupil DVD. Tenkrát v Hollywoodu na mě roste podobně, a já si chci ještě jednou na velkém plátně užít skutečnou podstatu slova film:-).

Dnes večer jsem viděl film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Nemohu říct nic jiného než: 100%. Komentář zítra:-).

Dnes večer jdu do kina na devátý film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Dva roky dlouhé čekání se konečně naplnilo. Pro mě očekávání roku:-). Nic víc dodat nelze.

Konečně jsme se dočkali. Sen se stal realitou. Nabarvené ptáče Václava Marhoula, projekt velice náročný, točen jako zástupce evropského filmu se dostal do soutěžní sekce na festival do Benátek. Je to velká výhra pro českou kinematografii. Naposledy jsme tam byli někdy v devadesátých letech. Marhoul dal projektu vše, a už dlouho se na něj těším, a v září ho v kině rozhodně navštívím. Na rovinu říkám, že od něj moc nečekám, abych nebyl zklamán, ale zpráva z Benátek mě moc potěšila. Už proto, že hlavní roli hraje Krumlovák, film se u nás v Českém Krumlově natáčel, stejně jako v Boleticích, hrají v něm moji oblíbenci, a soutěží s mistry jako je Roman Polanski nebo Brad Pitt ve filmu Ad Astra. Kdyby nic nevyhrál, už tohle je velká pocta a výhra. Ještě jednou gratulace!!!

Dnes večer jsem viděl v kině novou verzi kultovního filmu Lví král, od režiséra Jona Favreaua. No, ne, že by to nemohl být lepší. Nový Lví král je vizuálně působivý, avšak škoda, že nemůže být němý, a jen s hudbou. S dialogy, které takto "dokonalá" zvířata vypouštějí z tlam to prostě nefunguje. Stejně tak film nefunguje jako muzikál, a měl by být zpíván jen playbackově a mimo zvířecí myšlení. Scénář je adaptován dobře, drží se přesně původního filmu, a krom pár scén na víc (Nalin útěk, hovnivál) s ničím novým, krom pár písniček, které příběh nijak neposouvají, nepřichází. Vizuálně je ovšem úžasný. Myslím, že by však stačila jen zvířecí gesta. Když už jsme chtěli udělat realistickou verzi, tak ať je to se vším všudy, protože mluva zde nefunguje. Otřesný je český dabing, i otevírání zvířecích tlam při dialozích, kdy by bohatě stačil lví řev. Nebýt Timona a Pumby tak se ani nezasměje. Půvab ani kouzlo zde příliš nenajdeme. Lví král je více surový a realistický, ovšem emočně a působivě je oproti klasice zcela chabý. Hudba Hanse Zimmera je sama o sobě na Oscara, avšak v první půli příběhu je dosti rušivá, a krom finále a pár scének zde větší propojení obrazu a hudby nenajdeme. Hyeny působí příliš tvrdě, a chybí jejich hloupost, stejně jako Scarova zákeřnost. Výtečná je scéna finální, úvodní a pak pohled Mufasy a Simby na oblohu s mrtvými králi. Nové písně nic nepřinesou. Potěší chlupy aka Forrest Gump:-). Finále, krom toho hrůzného mluvení během souboje Simby a Scara na vrcholu skály je dobré. To, co fungovala v Knize Džunglí, kde vystupovala lidská postava Mauglí a zvířata byla jaksi podivuhodnější a skromnější, ve Lví králi úplně tak nefunguje. Kdyby byl film jen s hudbou a reálnými zvuky, myslím, že by mohl být věnován Davidu Attenboroughovi. Příběh jak je Lví král se dočká nových a nových verzí - s tím se nedá nic dělat, ale zrovna zde by potěšil fakt, že by se scénář vůbec neměnil, stejně jako dabing, jen by se vyměnila stará animace za novou, která je opravdu překrásná. Pak by Lví král mohl vyhrát. Chybí zde hravost a barvitost. Jednička je 100%, nová je za 65%. Je to pořád Rafiki, Pumba, Timon, Simba, Nala a Zazu. Akorát nověji:-). Jedničku neporazí, ale zaujmout rozhodně může.

Dnes v podvečer jdu do kina na novou verzi Lvího krále od Jona Favreaua. Ne, že bych se netěšil a jsem hodně zvědavý, protože Lví král je moje dětství, a Favreau se naposledy silně vyznamenal s technicky stejně luxusní Knihou džunglí. Nejdu na film s nedůvěrou, jako spíše s rozporuplnými myšlenkami. Těším se, ale říkám si, proč sakra točit novou verzi??? Sice pořád s Eltonem a hudbou Hanse Zimmera, a dále pak úžasnou animací, avšak zbytečně:-(. Ale jsem zvědav:-).

Dnes večer jsem viděl v kině film Rocketman o Eltonu Johnovi. Nu, musím říci, že se to velmi slušně povedlo. Jistě se nevyhneme srovnání s nedávným Bohemian Rhapsody, které v sobě prostě neslo jakousi větší bombastičnost a otevřenost pro všechny, avšak ve finále vyjdou oba projekty na stejně. Zatímco Mercury je řemeslně excelentní a selhává umělecky, Rocketman je umělecky lepší a čistší, a řemeslně selhává, podobně jako vizuálně. Výkon Tarona Egertona je výtečný. Nesnaží se imitovat ani příliš upozorňovat, což v reálu dělá celý snímek. Že je film o Eltonu Johnovi divák ví, ale kdyby se ta postava na plátně jmenovala jakkoli, mohl by to být film o komkoli a nevadilo by to, a vtom je jeho tvůrčí čistota. Stejně jako ve formě, která je tou uměleckou částí - film je vyprávěn jako muzikál. Jakmile začne Elton zpívat je divákům všechno jedno, a všechny chyby se spraví. Dexteru Fletcherovi se povedlo perfektně využít jeho písní pro krásné choreografie, které hází vše ostatní za hlavu. Jeho styl, který dal najevo už v dotáčení Bohemian Rhapsody, se tu ještě více prohlubuje. Kdyby byl film brán muzikálově jako celek, měl by ještě lepší hodnocení. Rocketman obsahuje ve směs stejné chyby jako Bohemian Rhapsody, a jsou stejně, ba možná ještě více, zbytečné. Dialogy jsou jedna velká pohroma, stejně jako vytvoření jakési originální hudby, která vůbec nejde s Eltonem. Poté samozřejmě vysvětlivka typu, že musíme mít široký záběr na Hollywoodský kopec, abychom poznali, že jsme v Hollywoodu apod. A co mrzí nejvíce, že i přes skvělé nápady s muzikálem a léčebnou film na konec vypráví stejně jako Mercury. Dětství je jiné, a poté máme překrytí jejich osudů už na 100%, a ve finále nechybí ani ona slavná půl hodina banalit, kdy stejně jako v Bohemian Rhapsody, náhle děj otočí směr a vyhazujeme lidi z aut, skáčeme do bazénů a hádáme se s nerozlučnými přáteli, abychom se ve finále mohli zase udobřit:-). Co film ničí je obraz, který je současně vyumělkovaný každým záběrem. Ale závěrečné titulky a Crocodile Rock to všechno spraví:-). A na konec Rocketman na Bohemian Rhapsody příjemně dotáhne. 75%. Není tak bombastický, ale jinak jsou oba dva stejní...

Dnes večer jdu do kina na další hudebně-životopisný hit Rocketman, o Eltonu Johnovi v režii co-režiséra Bohemian Rhapsody Dextera Fletchera. Na film se těším, a čekám více britských filmových kvalit, než bylo ve více hollywoodsky bombastickém Bohemian Rhapsody. Bombasticky ho jistě nepřekoná, hudebně už nejspíš také ne, ale umělecky...to by mohl:-).

Mistr a vynikající filmař, který je jedním z nejlepších filmových tvůrců historie, dnes 31.5. 2019 slaví osmaosmdesáté narozeniny. Clint Eastwood je můj nejoblíbenější herec z dětství, a perfektní režisér, který na plátna předává i v takto vysokém věku nádherné příběhy. Jeden z nejlepších filmařů a můj snad nejoblíbenější. Můj přehled Clintovy režijní dráhy:

1. Nesmiřitelní (90%)

2. Million Dollar Baby (90%) 

3. Bledý jezdec (80%)

4. Gran Torino (80%)

5. Psanec Josey Wales (80%)

6. Tulák z širých plání (80%)

7. Sully: Zázrak na řece Hudson (80%)

8. Americký sniper (80%)

9. Pašerák (75%)

10. Madisonské mosty (75%)

11. Bronco Billy (65%)

Hodně štěstí a hlavně ještě pár skvělých filmů!!! Není totiž tolik skvělých filmařů jakou jsou dva velikáni, kteří stále jedou: Clint Eastwood a Ennio Morricone:-).

Dnes večer jsem viděl novinku Pedra Almodóvara, Bolest a sláva s Antoniem Banderasem. Jde o velmi specifický film, v němž se Almodóvar přesunul podobně jako loni Alfonso Cuarón v Romě ke svému vlastnímu životu. A dělá to dobře. Jako vždy má i v Bolesti a slávě velmi zajímavé a specifické postavy, jejichž jednání a osudy, které jim Almodóvar vymyslel divák nejednoznačně chápe. Avšak Antonio Banderas, oceněn za výkon v Cannes, jak jsem se nyní dozvěděl, je opravdu výborný. Stejně jako Penélope Cruz, která hraje jeho mladou matku. Film vypráví o režisérovi a jeho životě - a zároveň o drogách, homosexualitě, a minulosti - tématech, které jsou dnes dobře známy, ale v Almodóvarově podání je to prostě zvláštně jiné a působivé. Jde o jeho typické dílo, a jeho fanoušci musí být nadšeni. Bolest a sláva je film na který by měli diváci chodit. Vypráví o životě, je složen ze vzpomínek a útržků vlastního autora, a má spoustu krásných míst, jako je nádherné finále. Když bychom mu měli něco vytknout, bylo by to menší vložení půvabných scén z dětství, a pomalejší plynulost, protože děj se vleče i při relativně kratší stopáži. Celý komentář zítra. Velmi působivý film. 70-75%.

Dnes večer jdu do kina na novinku Pedra Almodóvara, právě soutěžící v Cannes, Bolest a sláva. A jak je zvykem u tohoto španělského tvůrce, nechybí klasika - tedy Antonio Banderas coby úspěšný režisér a božská Penelope Cruz. Almodóvar má zvláštní filmový jazyk, a kde kdo mu jen tak nerozumí. Viděl jsem od něj bohužel jen dva filmy (Rozkoš v oblacích a Spoutej mě!) a oba byli dost slušné. Jsem zvědav na Bolest a slávu, v níž se prý režisér vrací ke svému životu a povolání, a dělá to stylem loňské oscarové Romy. Snad to bude stát za to.

Konečně!!! Žebříček mnou viděných filmů z loňského roku můžeme, vzhledem k tomu, že už k nám nejspíš nedoputují žádné výraznější loňské filmy, uzavřít. Filmů jsem plánoval podstatně více, než jsem od jara 2018 do jara 2019 v kině navštívil. Nejvíce mě mrzí absence snímků Paříž 15:17, Balada o Busteru Scruggsovi, či české snímky Tlumočník nebo Toman. Letos toho musím splnit o poznání více. Kino jsem během uplynulého roku od jara do jara navštívil v počtu loňských filmů třináctkrát. Bylo to dost těžké, vyhlásit vítěze, protože po pravdě v loňském roce moc oslnivých projektů nepřišlo. V mých očích však vyhrává trojice prostě a jasně nejlepších filmů. A absurdní je, že máme hned dvakrát první místo, které musím vzhledem k filmové genialitě jednoho z děl, a divácké a řemeslné bombě druhého z děl, takto udělit. A pak tu máme dva zbylé. Třetí místo získává výtečný český film Olma Omerzua Všechno bude, který po zásluze vyhrál České lvy. Druhé pak ovládl remake slavného příběhu v podání Bradleyho Coopera a Lady Gagy Zrodila se hvězda. A konečně dvojice prvního místa - Nejlepšími snímky, které jsem z loňské tvorby v kině shlédl jsou jednoznačně bombastické Bohemian Rhapsody s Ramim Malekem, na němž celý film pevně stojí, a i přes sporné kvality ohledně režie musí být tento film na prvním místě. A druhým vítězem se stává film s největším příběhem, možná vůbec posledních let, a to je film Roma, Alfonsa Cuaróna. Naprosto jedinečné strhující drama, které mělo Oscary po právu vyhrát. A rád zmíním i další skvělé filmy jako Pašerák Clinta Eastwooda, který mi opět dokázal, že je můj asi nejoblíbenější režisér, Psí ostrov Wese Andersona, který se jen tak nedá chytit současnou technikou, český povedený Domestik, řemeslně skvělý Jan Palach, příjemně "hloupý" Bumblebee, jemně dělaná Zelená kniha, hrůzný Trierův Jack staví dům, či pro děti zajímává dvojka Fantastických zvířat, která však už zapomněla na půvab jedničky a česky prostoduchý, ale lidově vtipný Prezident Blaník. To je můj loňský výběr. Nejvíce procent bylo 85%, nejméně pak 60%. To není tak špatné, ale viděl jsem toho opravdu málo...

Dnes odpoledne jsem viděl novinku Tima Burtona, rodinnou pohádku Dumbo. No, teda! Jinak se to vyjádřit snad nedá. Dumbo je postaven na krásném a nápaditém příběhu, a moc rád bych řekl, že Burton slavnou animovanou klasiku herecky přebil, ale bohužel. Ne! Nepřebil. Zrovna od Tima Burtona divák v takovémto případě čeká směs skvělých nápadů, ale Burton tentokrát natočil prostě jen pohádku pro děti, u kterých vyhraje téměř jistě, ale pro své fanoušky, to prostě není klasická Burtonovka, a nejspíš mu to dají sežrat. Dumbo stojí na příběhu, a vizuálně je to bomba, ale co zmůže kamera bez příběhu. Stejně tak není nijak veliká ani Elfmanova melodramatická hudba. Herecky je dobrý je Danny DeVito a pak dlouho nic. Burton nemůže točit každý den Eda Wooda, ale rozhodně si mohl s malým slůnětem Dumbem více pohrát, tak jako s nápaditou Slečnou Peregrinovou, Edem Woodem či Sweeneym Toddem nebo ideálně Karlíkem:-). Komentář bude ještě dnes. 55%. Škoda:-(.

Dnes odpoledne jdu do kina na novinku od Tima Burtona, hraný remake kultovní Disneyovky Dumbo. Danny De Vito a Michael Keaton budou snad stále dobří, a hlavně mistr Burton:-).

Zdeněk Svěrák, nejlepší scenárista, kterého spolu s Ladislavem Smoljakem, naše země kdy měla slaví osmdesáté třetí narozeniny. Je to sice už pozdě večer, ale i tak přejeme všechno nejlepší. A ještě hodně, hodně filmů!!!

Dnes večer jsem viděl oscarového vítěze, film Petara Farrellyho, Zelenou knihu. No, abych řekl pravdu, pociťuji dosti silné zklamání. Od filmu, s na první pohled hollywoodskou šablonou pro příběh, který je vítězem Oscarů a tudíž nejlepším filmem roku jsem čekal víc. Všechno to totiž, i přes téma rasismu a jasný a možná i předvídatelný děj, šlo udělat o kus práce lépe. Minimálně o deset procent. Zelená kniha je prostě americký Most! Výtečný Mortensen je Luďan, a lehce skeptický Mahershala Ali je prostě buď cikán Franta nebo někdo z Chánova. Nápady i humor Farrellyho film nepostrádá. Ba naopak, ale když se přesune k dramatičnu, buď se nedokáže vyjádřit nebo je až příliš umělý. Finále, začátek, scény v autě, scéna ve vězení, to všechno je dobré. Ale téma homosexuála? Zase? Dramaticky to šlo udělat mnohem lépe. Komediálně není co vytknout. Film baví, ale je dost zdlouhavý. Chtělo by to o pár scének zkrátit. Ideální stopáž je 116 minut. Cítím to trochu podobně jako loni po projekci oscarového favorita Dej mi své jméno, od kterého jsem hodně čekal, ale očekávání jsem nenaplnil. Možná za to, ale může i fakt, že Zelená kniha vyhrála Oscary opět za téma. Kdyby Oscara získal jen Ali s Mortensenem, možná by to i kritiky pozvedlo výše. I tak je, ale Zelená kniha dobrý film, ale v porovnání s Romou nebo Bohemian Rhapsody, nemá šanci. Je divácky vstřícná i řemeslně dobrá, ale na Řidiče slečny Daisy nedosáhne ani po letech. 70%. Komentář zítra.