Legnézettebb műfajok / típusok / származások

  • Krimi
  • Dráma
  • Vígjáték
  • Mese
  • Kaland

Utolsó értékelések (2 628)

Én, Claudius - A Touch of Murder (1976) (epizód) (E01)

2024.06.06

Stíny v mlze - Číslo 2 (2024) (epizód) (S02E09)

2024.06.05

Stíny v mlze - Druhá tvář (2024) (epizód) (S02E08)

2024.06.05

Stíny v mlze - Čarovná noc (2024) (epizód) (S02E07)

2024.06.05

Stíny v mlze - Samá voda (2024) (epizód) (S02E06)

2024.06.05

Róma úrnője - Control (2023) (epizód) (S02E08)

2024.06.04

Róma úrnője - Curse (2023) (epizód) (S02E07)

2024.05.28

Róma úrnője - Freedom (2023) (epizód) (S02E06)

2024.05.21

Stíny v mlze - Zákony ulice (2024) (epizód) (S02E05)

2024.05.07

Hirdetés

Utolsó napló (34)

Vojna a mír - v Deníčku už podruhé.

Moje průběžné hodnocení k poslednímu filmovému zpracování románu L. N. Tolstoje Vojna a mír. Ponechávám své dojmy, jak byly napsány bezprostředně po zhlédnutí jednotlivých epizod bez dodatečných korekcí, které bych udělala po skončení série, ačkoliv výsledný dojem ze seriálu byl nakonec odlišný, zejména od komentářů k prvním dvěma epizodám.

 

Díl první: S tím, že by to bylo tak dobré jako první tři díly Bondarčukovy ságy jsem rozhodně nepočítala, ale zatím mám pocit, že je to ještě horší než ta evropská koprodukční s Poéssy a Bonim, což mě zklamalo. Jakž takž do role Andreje Bolkonského pasuje James Norton (a fakt nevím, co by se muselo stát, aby se mi někde nelíbil kníže Andrej), i když charisma předchozích dvou představitelů i u něj postrádám. U Pierra předpokládám vývoj postavy, a tak tam se zatím zdržím hodnocení. Lily pořád vidím jako lady Rose z Panství Downton, omlouvám se, ale ona pro mě v žádném případě není Nataša Rostovová... Avšak co pociťuji jako naprostou katastrofu, je Anatolij Kuragin. Nečekala jsem, že by se nově našel někdo, kdo by vypadal jako Vasilij Lanovoj, a donutil mě chápat Natašu, ale jak pitomá (s prominutím) by asi tak musela být, kdyby se zapletla s tímhle? A taky, co mají pořád s tím Mackem, on přece Ulm Kutuzovovi neoznamoval, ale už se to objevuje ve druhé verzi. Copak to L. N. Tolstoj ve své knize opravdu napsal? (Stále jsem to nečetla, zcela marně se mě snaží už druhý rok z autorových děl v mojí knihovně přesvědčit k přečtení Anna Karenina).

 

Díl druhý: I po druhém dílu zatím převažuje zklamání. Srovnávání s předchozími verzemi se nelze ubránit, a z něho tahle podle mého názoru nevychází příliš dobře. Co bylo zajímavé bylo (už taky podruhé) převzato z Bondarčukovy filmové ságy (včetně záběrů na nebe) a upřímně řečeno, to chci raději zdlouhavé čekání na dub (no já vím, že jsem to byla zrovna já, kdo na něj držkoval) ale s Tichonovem, Bondarčukem a Lanovojem, než tohle utahané a ukecané zpracování... Poetika je v háji, lyričnost je v háji a v háji je bohužel i krása (ať už to vezmu stran záběrů přírody nebo lidí). Ač tedy výpravné a kostýmní to zůstalo pořád dostatečně a šlechtická sídla jsou moc pěkná. Nejvíce se mi z celého osazenstva líbí s Bolkonskými, a dokonce musím říci, že i Callum Turner se při námluvách u kněžny Marji docela snažil. Tady jsem byla v pokušení mu toho Kuragina i věřit (ovšem jen do doby, kdy se k němu stočil můj zrak), přesto (a nebo právě proto) bych v tomto případě neměla ani nejmenší problém učinit moudré rozhodnutí jako Marja a ne pitomost jako Nataša... Zaostává i Pierre, moje představy o něm byly (ač asi mylně vedené oběma předchozími zpracováními, nikoli románem) poněkud odlišné. Měl by být naivní, ale ne naprostý trouba, zde jsem zatím nucena konstatovat, že nejen mladý Kuragin vypadá tak, že bych si o něj ani knihu neopřela. Špatné jsou (už poněkolikáté v tomto příspěvku musím použít slova bohužel) i titulky. Vím, že překládat dílo inspirované Tolstojem je těžké a je za tím kus poctivé práce, ale snad tomu někdo mohl udělat korektury, např. uváděné tituly působí nepatřičně (třeba Bolkonskij byl kníže a ne princ, to pak tahá oči a i uši); kdy se tyká a kdy vyká a vůbec... Když bude někdo dělat titulky k Shakespearovi, tak to rovněž musí přizpůsobit jeho zemi a jeho době, a tady to očekávám taky. Marně. No tak půjdu čekat k třetímu dílu a uvidíme.

 

Díl třetí: Tak konečně to začalo vypadat jako Vojna a mír. Aspoň teda trochu, nejspíš proto, že se tam tentokrát Kuragin vyskytl jen jednou a krátce (ale jo já už s tím dám pokoj, alespoň do dalšího dílu, kde si ho bohužel „užiju" či spíše nadužiju a komentovat to budu muset), objevoval se však celkem pravidelně Andrej s Natašou a nebe, včely, stromy, listí a ... dub (opět jsem se na něj tolik těšila, jenže z jiného důvodu než u té ruské verze) a také tanec s princem... Možná mají mnou kritizované titulky přece jen ( aspoň v tomto konkrétním) případě pravdu, jelikož kníže Andrej je takový ten (pohádkový) princ, o němž tajně sní nejen Popelka a Nataša ale i královna Viktorie a (téměř) každá z nás. Jedna věc se asi tomuto zpracování podaří – přemlouvá mě po celou svou dobu k přečtení, jelikož mě tam překvapilo pár postav i jejich osudů oproti ostatním verzím (a není to Pierrův vstup k zednářům, o něm jsem informována) a já bych ráda věděla, jaký záměr s nimi měl samotný autor a nejen pánové režiséři. Tento díl si zatím u mě vede nejlépe, toto byly určitě čtyři hvězdičky, možná i malý kousek navíc.

 

Díl čtvrtý: Nataša se tady dala na můj vkus moc málo přemlouvat a velmi snadno podlehla... Nedozvěděli jsme se žádné pohnutky ani Helen ani Anatola k jejich jednání, prostě jsme se museli spokojit (a ještě nám je to později i potvrzeno), že to tak nějak patřilo k jejich povaze. K Natašinu "úletu" mohlo dopomoci (aspoň teda při tomto zpracování :-)), že se s Kuraginem setkala jen za nekvalitního osvětlení, setkali se v opeře, a u Bezuchovových (či spíše u Helen) kromě při tanci jen při jakémsi pěveckém vystoupení a pak v už v té šatně (či čem, kam utekla), a nikdy na něj pořádně neviděla. Jinak by to určitě došlo i jí... :-)) Ale omlouvám se, víc už Calluma Turnera opravdu nebudu pomlouvat, nemůže za to, že se mi nejen nelíbí, ale ani neodpovídá mým představám o svůdci... Tohle zpracování totiž dokázalo víc, než jakékoli před ním, byť se mi sebevíc líbilo, totiž, že jsem si (konečně) Vojnu a mír přiřadila na Databázi knih do Chci si přečíst.

 

Díl pátý a šestý: Ohodnotím (slovy) naráz, jelikož po dosledování toho pátého jsem musela (automaticky) zhlédnout i šestý. K oběma nemám žádné výhrady, snad jen k postavě Borise, která mi připadala celkem zbytečná, byť byl jedním z "osobních přátel" Helen a poslem cara k Napoleonovi a vyfoukl Nikolajovi jednu bohatou nevěstu. Naopak mě nadchlo vykreslení vztahu kněžny Marje a právě Nikolaje (když už jsem ho nakousla), bitva u Borodina, vyčkávací taktika generála Kutuzova, postupné vyzrávání Pierra, dojemné setkání Andreje s Anatolem na "operačním" stole po bitvě a samozřejmě usmíření Nataši a Andreje, včetně toho někde daleko v jejich myslích. Přesto ani jednou nesklouzlo z dramatu do melodramatu a já se chystám splnit svůj slib učiněný ohledně přečtení předlohy.

 

Hodnocení jednotlivých epizod: E1 70% E2 70% E3 85% E4 80% E5 100% E6 95%

Vojna a mír - v Deníčku už podruhé.