elizabeth_ba

Tento historický film měl tu smůlu, že šel do kin krátce po Tróji a stejně jako ona boří vytvořené mýty. V případě Troje báji sepsanou snad Homérem, zde pak mýtus Goeffreye z Montmouthu, napsaný v roce 1136 v knize Historia Regum Britanniae (Dějiny britských králů). Oba byly tedy zapsány hodně pozdě, když předtím se jejich příběh šířil ústní tradicí. Po úspěchu Gladiátora se myslelo, že o historické velkofilmy bude zájem, jenže filmy přišly do kin nejen krátce po sobě, ale zejména v době, kdy bylo v kursu spíše fantasy. S těmi ale historické filmy nelze v žádném ohledu srovnávat. A tak jsou jediné filmy, s nimiž je možné Krále Artuše seriozně porovnávat, Gladiátor, Troja nebo Království nebeské. To ale není mým cílem, kdo chce, může si to přečíst v této magisterské diplomové práci: Obraz minulosti v současné americké kinematografii, těžko bych to zvládla lépe.

 

Mým přínosem může být jen jeho hodnocení z hlediska historické autentičnosti, která je občas ve zdejších komentářích napadána, ale která by byla po celý film poměrně přesná, nebýt úvodního letopočtu 452 n. l. (kdy přijíždí mladinký Lancelot do rodné vsi) a ještě nešťastnějšího závěru se svatbou po bitvě u Badon Hillu, který je alespoň, podle mě, tak pitomý, že znehodnotí celý film. Přesto a nebo nebo právě proto se už v dalších historických velkofilmech (Království nebeské a 300) od historické přesnosti upustilo více, protože jakákoli snaha samozřejmě zůstala nedoceněna, když ji takový úvod a především závěr u Krále Artuše tak neuvěřitelně (a omlouvám se za ten výraz) zprasil.

 

Pojďme ale popořadě. Nejprve bych zapolemizovala s autorkou diplomové práce, podle níž se jedná o období antiky. Spíše ale jde o přelom antiky a raného středověku, přičemž do antiky lze bez diskuse zahrnout jen první datum 300 n. l. - od kdy se datuje začlenění zbytku těch statečných a dovedných sarmatských rytířů do římské armády. Další letopočty už ale jsou po roku 375 n. l. , kdy do Evropy vpadli Hunové  a po roce 395 n. l., kam se datuje rozpad Římské říše na její západořímskou a východořímskou část, což je možné považovat za konec antiky, i když někteří  uvádějí jako její konec až rok 476 n.l., kdy došlo k sesazení posledního římského císaře. Vraťme se zpět k důležitým datům pro náš film, jsou jimi 407 n. l.  - stažení římských legií z Britanie; 410 n. l. - vpády saských vojsk (nebo spíše tlup) do Britanie; a 495 n. l. - bitva u Badon Hill, kde Britové porazili a na chvíli zastavili Sasy. Budeme je nazývat historická fakta, nebo prostě jen fakta.

 

Rok 300, kterým se započala povinnost Sarmatů sloužit v římských legiích, do faktů sedí dobře protože se mluví už o několikáté generaci těch rytířů. K dalšímu datu, ani mezi lety 407 a 410 nevidím žádný rozpor, snad si nikdo nemyslí, že Sasové přišli do Anglie až vytáhl paty úplně poslední Říman, nějakou chvilku mohlo trvat, než se stáhly ty poslední části legií. Nebo naopak nějací Sasové mohli do Britanie proniknout i krátce před uváděným datem a zde narazit na stahující se římské legie. Jenže máme tady dva problémy týkající se začátku a konce filmu. Oba jsou dost závažné, protože vzhledem k oběma předchozím datům nejen, že mladí sarmatští rytíři nemohli do Britanie dojít kolem roku 452 n. l. ani závěrečná bitva nemohla být bitvou u Badon Hillu, ta totiž byla o téměř o století později než odchod římských legií z Britanie. Pokud by tedy filmaři vypustili jak úvodní datum 452 n. l. ( i já si ho všimla až asi na popáté a na upozornění přátel, navíc  v původní verzi s českými titulky. V české nadabované verzi snad toto datum raději neuvedli), tak závěrečný vypravěčův komentář,  mohlo jít o jakoukoliv bitvu krátce po té, co začali po roce 410 pronikat Sasové do Britanie a my bychom měli historicky slušně podložený příběh, neboť víc historických faktů prostě nemáme k dispozici. A tak si říkám, proč to, k čertu, autoři neudělali, když tak avizovali historickou věrohodnost... Skutečnost, že byl Artuš napůl Brit a napůl Říman, byla totiž docela dobře možná, neboť nebylo neobvyklé že se římští vojáci ženili nebo neženili ale měli potomky (jak bylo použito také zde v případě Borsa) v provinciích s místními lidmi (v různých oblastech imperia).  Nepovedlo se mi ověřit, zda se veliteli u valu v Britanii opravdu říkalo artorius, pokud tomu tak bylo, mohlo být  jeho pojmenování odvozeno od Lucia Artoria Casta, římského velitele z přelomu druhého a třetího století n. l.  Pelagius (jenž měl být Artušovým učitelem) byla skutečná historická osobnost z počátku 5. století (viz např. tady; no prostě stačí si to zadat do vyhledávače) a skutečnou osobností byl dokonce i biskup Germanius (stačí hledat v církevní historii), jež přivezl rytířům ty listiny zajišťující jim bezpečný průchod skrze celou říši římskou.

 

A ještě doplňuji něco ohledně zbraní, taktiky nebo vybavení. Jsou z části použity správně, ale nalezneme zde i dosti chyb. Vybavení římského legionáře neodpovídá pátému století ale přibližně druhému. V době, kdy se Římané stahovali z Britanie už římská legie vypadala jinak. Některé věci jsou tedy reálné, jiné zase točené jen na efekt a některé vybavení asi využili z jiných filmů. Navíc nikdo by zřejmě neocenil, kdyby zde byli skuteční pozdní římští legionáři - comitatenses. Většina diváků chce své legionáře s chocholy a červeným štítem. Také Sarmaté používali úplně jinou zbroj, než vidíme ve filmu a to ve stylu katafraktů. Katapultů by použili spíše Římané a nikoli Piktové. Zde je dokonce použito něco jako středověký trebuchet. Ale např. předváděná taktika štítové zdi vypadá dosti věrohodně. Rovněž Sasové byli vyobrazeni dobře, jen jako střelné zbraně nepoužívali kuše, ale luky. Ač tedy z výše uvedených připomínek vyplývá, že film z vojenského pohledu zcela neodpovídá uváděné době ani realitě, na poměry historických filmů, které nejsou dokumentární, z toho vychází docela dobře.

 

Mé subjektivní hodnocení filmu je pak možné najít v Komentářích k filmu.