GilEstel

Jelikož několik mých kamarádů už na premiérách CSFD bylo a vyprávěli mi o tom, řekl jsem si, že to zkusím taky. Mám totiž to štěstí (jiní by řekli smůlu), že žiju v　Praze, kde se premiéry konají. Inu jednoho odpoledne jsem se pohotově jako jeden z prvních přihlásil na premiéru filmu Drive v　kině Atlas. Ze skvělého 20. místa jsem se za několik dní propadl skoro až k　hranici vyřazení z　účasti na premiéře. Inu kdo má body, má vždy dveře otevřený a Já jich tolik neměl. Tož najednou koukám do pošty, jak mi jeden člověk, který má stejný problém a stejný počet bodů, píše o výměnu bodů do pondělní premiéry. Říkám si, když už systém takto blbě funguje, nic nenadělám a jeden bod vyměním. Na premiéru jsem chtěl. Další den pak zírám, že dotyčný člověk takto vyměnil body ještě s　dalšími asi šesti lidmi. Tak to už si říkám proboha, kde to jsme? Nakonec jsem se na premiéru těsně dostal právě i díky tomu jednomu vyměněnému bodu. Ale dobrý pocit jsem z　toho neměl. Když člověk uváží, že na CSFD jsou lidé, kteří obohatili databázi o stovky biografií a obsahů　filmů a přitom mají kolem deseti bodů jen z　důvodu, že s　nimi nekšeftují a nechodí denně na diskuze, dělá se mi z　toho zle. Kdo jiný než tito lidé by měl mít vstup na premiéry? Touto zkušeností jsem si pouze na vlastní kůži znovu vyzkoušel, jak je stávající bodový systém skrz naskrz prohnilý a nespravedlivý. Už se těším na to diskutované sjednocení CSFD s　Facebookem a na příchod tisíců virtuálních kamarádů. To teprve budou ty pravé bodové žně.

Premiéra filmu Drive pro mě byla i dokonalou praktickou ukázkou nefunkčnosti bodového systému uživatelů. Z　uživatelů, kteří měli na CSFD stejnou startovní pozici vždycky vyhraje ten, co honí body a ne ten, co se zajímá čistě o filmy.