helianto

Promarněná příležitost. Tohle MOHL být dobrý film, možná i vynikající film, rozhodně jiní Tři mušketýři než všichni ostatní, ale není, bohužel. Mohlo to být zábavné, originální, zajímavé, ultimátní Guilty Pleasure podívaná. Ale není. Paul Anderson to nedokázal. Tenhle film je plný úžasných nápadů, nových možností, nového vidění starého příběhu. Ale Paul Anderson s těmi nápady a možnostmi prostě neumí pracovat, nedokáže využít jejich potenciál. Všechny jen naznačují možnost, ale žádný není dotažený do konce. Škoda, velká škoda.

Narozdíl od jiných, já si ale vůbec nemyslím, že by se Dumas nad tímto zpracováním obracel v hrobě. Dumas nebyl žádný těžký autor, který by se ve svých dílech primárně zabýval filozofickými otázkami lidského bytí a nebytí. Jeho cílem, všichni jeho milovníci, k nimž se i já počítám, prominou, bylo hlavně bavit své čtenáře a vydělávat si psaním peníze. Ale narozdíl od Andersona Dumas své čtenáře bavit uměl ... 

Přesto jsem filmu dala pět hvězd. Ano, dala. Za herecké obsazení, především. Jsou to nejlépe obsazení Tři mušketýři, které jsem kdy viděla, a já viděla skoro všechny. MacFadyenům Athos - hluboce melancholický, silácký, jednoduchý Porthos Raye Stevensona, nádherný, skutečně nádherný Aramis Luke Evanse, úlisně intrikánský kardinál Christopha Waltze a krutý Rochefort Mikkelsenův, deppovský Buckingham Orlando Blooma a nakonec i ten tady tolikrát zatracovaný d'Artagnan Logana "Percy Jackson" Lermana, mladý, drzý spratek, takový jaký má d'Artagnan být, to je ten důvod. A nakonec ... já jsem se u toho filmu vlastně bavila. Ano, sice asi jinak, než by si Paul Anderson zřejmě přál, ale opravdu ukrutně jsem se bavila. Takže, proč ne ... :o)